Příběh Draka (2.část)

7. července 2014 v 12:25 | Midori-senpai |  Povídka Příběh Draka



Příběh Draka (2.část)

" Nemohu tomu uvěřit, opravdu nespím, vidím dobře, je to opravdu drak? "
Skrčím se za jeden nedaleký strom, aby mě neviděl.
Sice jsem byla opravdu zvědavá ale musela jsem domu, chci vycouvat, ale o něco zakopnu a spadnu a udělám kolem sebe hluk, drak to uslyší, zpozorní je rozzběsněný, cení zuby.
Měla bych utíkat a křičet, ne nic z toho nedělám, chci jít blíž a pořádně se na něj podívat, pomaloučku jdu k němu moc mi nevěři a tak stále je rozzběsněný a cení zuby.
Má zajímavou barvu, je celý černý a zvláštní barvu očí je krvavě rudá a ten lesk, takový jsem nikdy neviděla.
Jdu blíž ale najednou roztáhne svá ohromná křídla a odletí do černé tmy, dojdu na to místo kde ten drak stál a dívám se na oblohu, jestli ho tam někde nespatřím, ne nikde, v té tmě nic nejde vidět ani úplněk nepomůže.
Ještě chvíli tam stojím a dívám se všude kolem sebe. Nic a tak se vydám domů, přijdu domů, nikdo si toho nevšimne, jak by mohly, když všichni spí.
Takže si toho nikdo nevšimne, což je dobře, protože by to byl velký problém.
Převleču se a jdu do postele, kde se zachumlám a přemýšlím co se to stalo, a co jsem to viděla.
Že by to bylo, jen kvůli tomu, že je pátek třináctého, no nic nechám to být, nechci už na tom přemýšlet, po chvíli usnu.
Další den, je neděle, ráno jako obvykle nuda, to tajemství jsem si nechala pro sebe, nevěřily by my. Rozhodla jsem se, že půjdu ven na to místo kde byl ten drak, nikde nikdo to bylo skvělé.
Šla jsem to v okolí trochu prozkoumat, jestli tu není něco podle čeho bych toho draka mohla najít.
Nic, jak jsem si myslela a tak jdu domu.
Doma strávím zbytek dne, nevím co dělat a tak se nudím celý den.
Zítra je škola, musím vstávat, a tak šla na kutě.
Z mojí postele mě vytáhne pípání budíku, vyrážím do školy tam jako vždycky nuda nikoho a nic nevnímám.
Po škole vyrážím na to místo znovu. Ale zase nic.
Je večer všichni spí a tak se jdu projít, to místo jsem nechala být, bez tak tam zase nic nebude.
A tak jsem se procházela, až jsem dorazila, k jezírku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama