Příběh Draka (3.část)

15. července 2014 v 15:19 | Midori-senpai |  Povídka Příběh Draka


Příběh Draka (3.část)

Ale něco tam vidím, to je přece... ten drak. Tak nakonec se mi to nezdálo.
Rychle jsem si ho nakreslila, ano já jsem pro jistotu připravená, aspoň na nákres.
Sakra, spadla mi tužka, uslyšel to, nejen to ale zpozorněl na to místo.
Díva se na mě a já zas na něho. Tak to jsme to vydrželi nějakou dobu. Vůbec není agresivní. Pomalu vycouvá a zmizí v křoví.
Nechám ho tak, šla jsem domů, ještě před tím než jsem šla spát, vyhledávám různé informace o dracích.
Druhého dne, odpoledne si jdu pročisťit hlavu k jezírku. Tam kde jsem byla posledně.
Zjistila jsem, že draci mají rádí syrovou rybu. A tak jsem jednu koupila. Mám jí v batohu.
Je to zvláštní, vidět na živo draka. No nic posadím se na lavičku a čekám, jestli se bude něco dít.
Něco zaslechnu. Jdu za tím zvukem. A vidím ho, draka jak se snaží ulovit potravu ale nejde mu to.
Potichu se zasměji... vlastně, všechno co se o vás píše je špatně.
Jdu pomalu k němu, svůj zrak převráti na mě. Pomaloučku z batohu vytáhnu rybu, a ptám se chceš?
Je zajímavý, jdu pomaloučku k němu, on také má hlad je to vidět, čmuchá, ta ryba ho velice láká.
Natáhne se a otevře tlamu. Hmm... máš hodně ostré zuby, krásně do špičky. Tu rybu blesku rychle mi vytrhne z ruky, a sežere.
" Asi ti začnu říkát Ruděnka, máš krásné oči. " Zkusila jsem se ho i dotknou ale to mi nedovolil, začal cenit zuby. A odletěl na druhou stranu jezírka.
Udělal kolem sebe ohnivý kruh, chystal se jí spát. Mě to nedalo, za každou cenu jsem si na něho chtěla sáhnout.
Zkroutil se do klubíčka jako kočka, ocasem si přikryl oči a vlastně celou hlavu. Sedla jsem si vedle něho a ukázala gesto rukou jako, že je to v pohodě.
Moc to nebral vážně, znuděným výrazem se vrátil do své původní polohy kočky.
Chtěla jsem si sáhnout na ocas ale nepodařilo se mi to.
Vstal a našel si jiné místo, já mezitím jsem ho nechala spát a dělala si svoje.
Ruděnku to tak zajímalo až přišel ke mě a sledoval co to dělám.
Kreslila jsem prstem jeho obrys a dopadlo to tak, že si Ruděnka utrhl tlamou větev a začal něco kreslit.
Postavila jsem se abych lépe viděla co to je, je to nějaký obrys, šlápla jsem na tu čáru, začal vrčet a tak jsem zvedla nohu, přestal a toto jsem udělala asi třikrát za sebou, zjistila jsem, že nesmím šlápnout na čáry.
A jak tak jsem byla u konce toho legračního tanečku, povedlo se mi narazit do Ruděnky, seděl totiž za mnou.
Odhodlala jsem se, že to zkusím, si ho pohladit, ne ještě nebyl připravený, nedůvěřoval mi. Zkusila jsem, se nedívat na něho a natáhla k němu ruku. Chvíli váhal ale nakonec přece jen, ucitím jeho čenich na svojí ruce, nedalo mi to, musela jsem se podívat, ale když jsem to udělala tak měl zase ty přísné oči, a utekl...

*Omlouvám se za své gramatické chyby v minulých dvou částí :)*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lukra & Faith Lukra & Faith | Web | 15. července 2014 v 15:26 | Reagovat

Poznáš trilógiu Hry o život? Chcel si si niekedy vyskúšať, aké je to žiť v Paneme, bojovať o prežitie a proti klamstvám vlády? Navštív našu stránku. S nami sa môžeš stať vyvoleným, ale aj Sídelčanom, žiť v chudobe, no aj v bohatstve. Panem vás potrebuje!
-----------------------------
Váš tím RPG-HungerGames Faith & Lukra :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama