Příběh Draka (6.část)

26. července 2014 v 18:04 | Midori-senpai |  Povídka Příběh Draka



Příběh Draka (6.část)

Přišla jsem domů a ku podivu se nic nedělo, až později jsem si uvědomila, že nikdo není doma, asi budou v obchodě.. no nic mezitím jsem se šla učit.
Když jsem se naučila, šla jsem na počítač jako vždycky vyhledávat informace o dracích apod...
Už přišla mamka, a ano jak jsem předpokládala byla v obchodě.
Já jdu do vany řekla jsem a šla. Tam jsem měla klid a ticho na přemýšlení co se všechno stihlo udát, když jsme se s Ruděnkou potkali.
No a takhle to bylo delší dobu co jsme se s Ruděnkou přátelili, už jsme toho společně hodně prožili.
Bylo půl desáté večer, a mamka už dávno spala a já se opět vydala k mému jezírku, ale kousek od jezírka, byla vykopaná díra a já do ní spadla.
Chvíli mi trvalo, vzpamatovat se, a pořádně se probrat co se to vlastně stalo.
V tu chvíli se na mě někdo ze shora dívá.
Myslela jsem si, že jsou to zase ti chlapi z minula, že to oni určitě nastražili nějakou past aby chytili Ruděnku.
Ale ne spletla jsem se, byl to Ruděnka. Asi mě musel slyšet, můj pád.
Nemohla jsem ale vstát, asi jsem si zlomila nohu, tím jak jsem spadla.
Tak pro mě sletěl dolů, nasedla jsem si na něho a spolu vyletěli na zelenou trávu.
Pak jsem seskočila, a zjistila jak na to jsem stou nohou, zjistila jsem, že je jenom naražená, což je dobře. Nebudu potřebovat žádnou sádru jen obvaz a trochu odpočinku.
Opět jsem poděkovala Ruděnkovi za záchranu, a došla k jezírku kde si tu nohu dala aspoň do studené vody, z tenké mikiny co jsem měla na sobě si udělala zábal.
Když, jsme byli s Ruděnkou spolu, spíše jsem seděla, protože to dost bolelo.
No a bylo už dost pozdě a musela jsem domů, ale nešlo to ta noha bolela více, než před tím.
No a tak do mě šťouchl, ať si na něj vylezu, já jeho přání splnila.
Vzlétl vysoko do oblak tak aby nešlo moc vidět, že je tam něco většího, než pták nebo letadlo.
Najednou jsem rozpoznávala svoje sídliště, přistál na střeše paneláku kde bydlím, vůbec nevím jak to mohl vědět. Kde přesně má přistát, nic jsem mu neřekla a ani nenaznačila
Ale řekla jsem mu, že musí přistát na zemi, neměla bych jak slézt dolů s té střechy, tak zase on pro změnu poslechl mě a přistál na zemi...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama