Útěk 3

29. července 2014 v 22:02 | Midori-senpai |  Povídka Útěk



Kapitola 3

Bylo asi půl šesté ráno a já si četl, mobil jsem musel schovat, protože když by ho viděl taťka, buď by mi ho zabavil a nebo vyhodil za to, že jsem lhal a za to by mi dal výprask.
Mamka byla už dávno vzhůru a jako každé ráno chystala snídani, já jako vždy jí vyhodil, udělal jsem si svačinu a nachystal věci do školy.
Rychle jsem se oblékl, černé džíny a černá mikina, tak jako obvykle.
Na odchodu mi taťka řekl " Jestli nepřineseš jedničku, tak uvidíš " na sucho jsem polkl a odpověděl " ano, budu se snažit " a zaklapl jsem za sebou.
Cesta do školy proběhla jako obvykle, moje svačina skončila v popelnici.
Psali jsme písemku a já jako vždy jsem dostal buď za čtyři a nebo za pět. A dneska to musela být ta horší známka, jak naschvál. Doma mě čeká výprask.
Zazvonil zvonek, který ohlašoval konec hodiny, chtěl jsem vyrazit ze třídy na záchod, ostatně jako vždycky ale zastavil mě učitel ze slovy " Alexi, pojď se mnou do kabinetu " ještě si vzal věci a mohli jsme jít.
Na odchodu jsem ještě stačil zaznamenat spolužákovi poznámky " Doufám, že tě vyhodí, nebo aspoň nějak potresta... " a pokračovali dál ale to už jsem neslyšel.
Jen když se dveře kabinetu našeho učitele matematiky zavřeli, spustil " Alexi co se to v poslední době s tebou děje? nikdy si takový dřív nebyl, míval si samé jedničky... dával jsem tě jako vzor ostatním dětem a teď tě dávám jako odstrašující příklad.. a nejen to ale v půlce hodiny utečeš z vyučování, co mi k tomu řekneš? " z hluboka jsem se nadechl a odpověděl " Já vím... ale opravdu vám to nemohu říci " a sklopil jsem pohled k zemi.
" No jak myslíš... jesli to takle půjde dál tak budu muset informovat tvé rodiče i tvého třídního učitele " řekl a otočil se k papírům, které mu leželi na stole.
" Dobře, děkuji a nashledanou " řekl jsem smutně a šel do třídy.
Ale v půlce cesty mě zastavil třídní učitel " Alexi dones mi prosím tvojí žákovskou knížku do kabinetu " jak to dořekl zmizel ve svém kabinetu.
Jen co jsem vešel do třídy zase spustili " doufám, že tě vyhodili " já na to nic neřekl, když viděli jak si beru žákovskou knížku tak zase měli ty svoje řeči " Jů ty máš malér, beztak nedostatečná tak doufám, že aspoň budeš mít doma problém " a začali se všichni smát.
Zaťukal jsem na dveře kabinetu a vstoupil se slovy " Tady máte tu žákovskou knížku pane učiteli " když si jí převzal řekl " musím oznámit rodičům tvůj prospěch a to jak se ve škole chováš, protože to není normální " jen co to dořekl tak mi mou žákovskou knížku vrátil.
" Nashledanou " řekl jsem trochu v šoku, protože jsem věděl, že doma budu mít velký průser.
No nic další čtyři hodiny jsem přežil, nedalo se taky nic dělat.
Šel jsem domu pustil si do uší hudbu a začal brečet. Už jsem věděl co přijde.
Ale to jsem ještě netušil jak hrozné to bude...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aburame Aikawa Aburame Aikawa | 1. srpna 2014 v 7:10 | Reagovat

Senpai, tahle kapitola je naprosto úžasná!!!!!!

2 Midori-senpai Midori-senpai | 1. srpna 2014 v 15:19 | Reagovat

:3 Arigato jsem ráda, že se ti líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama