Musíš si vybrat! Kdo to bude?! 3

21. srpna 2014 v 19:24 | Midori-senpai |  Musíš si vybrat! Kdo to bude?!
Jak jsem si všimla...umm...že jsem dlouho tu nebyla a nic nepřidávala, takže to jdu napravit.
Napíšu další část povídky a to mi připomnělo, že bych měla napsat další kapitolu útěku...no nic. A toto stojí za zmínku, i když je ještě čas a to dne 23.8 se budou oslavovat další narozeniny a to konkrétně Temari z anime Naruto :3 takže ti pak popřeji :3
(Jo už vidím jak tu čtete ti moje kecy xD)



( Rozhodla jsem se, že nebudu psát každý den v táboru) xD

A je tu předposlední den na táboře.
" Konečně! " řekl jsem tichým hlasem, nemusí mě každý slyšet.
Po tom včerejšku jsem se snažil Itachimu vyhýbat. Rozhodně nemám v plánu se ho ptát co to mělo znamenat, kromě mě, Itachiho a teď mého nejlepšího kamaráda Kimimara to nikdo neví.
Na něj se můžu vždy spolehnout, že to neprozradí.
Máme nástup na snídani. To nějak přežiju, doufám.
Sednu si na židli a pustím se do jídla. Ti dva se spolu vesele baví. Já jsem myšlenkama někde jinde.
Pořád musím myslet na ten včerejšek. Ještě teď citím ten pocit horkých rtů. A až teď musím uznat, že to nebylo tak špatné.
" Ne ne ne! " řekl jsem. No a co myslíte, ti dva na mě hledí jak na největšího debila.
" Co na mě tak hledíte, pokračujte si v té své konverzaci! "
Vzal jsem si už trochu ochlazený čaj do rukou a pořádně dlouze jsem z něj upíjel.
Z mých myšlenek mě probudil až hlas a můžete třikrát hádat kdo to byl. Samozřejmě Itachi.
" Sasuke pojď na chodbu musíme si promluvit " řekl a vyšel ven na chodbu.
Naruto a Sakura na mě dvakrát víc hleděli než před tím. No co asi jsem fakt největší debil.
Já si dopil svůj, odnesl jsem prázdný hrnek a talíř kuchařkám na umytí a odkráčel na chodbu.
Tak na mě čekal Itachi.
" Chci si s tebou promluvit o tom co se včera stalo " nasadil vážný výraz.
" No tak mluv! " tak jsem nasadil vážný výraz.
" Nechci aby si to špatně pochopil, tak si nedělej plané naděje. Mám tě rád jako bratra ale ta moje druhá polovina tě má ráda o něco víc... " následovala dlouhá pauza, pak se zhluboka nadechl.
" Miluji tě! "
Já jsem na pár minut oněměl. Slyšel jsem dobře můj brat mě miluje, ehm... to jsem jak si nepobral.
" Cože??? " to je jediné na co jsem se zmohl, úplně mě tím zaskočil.
" Přijď ve tři do mého pokoje tam ti všechno vysvětlím, tu to není nejlepší probírat. " dořekl to, otočil se a šel zpátky do jídelny.
Já jsem ještě na chodbě chvíli zůstal potřeboval jsem ty informace vstřebat.
Vrátil jsem se zpátky ke stolu.
Naruto se mě hned začal vyptávat.
" Tak co po tobě chtěl? " zeptal se, byl zvědavý jako nějaká holka.
" Nic vážného.. no nic vážného o čem bys měl vědět. " Naruto se urazil. Co se taky dalo čekat.
" Všichni poslouchejte! " všichni se utichli a podívali se směrem odkud to přišlo.
Byl to ten červenovlasý učitel, jak jsme později zjistili jmenuje se Sasori.
" Půjdeme na výlet, takže se teple oblečte není tak úplně nejlíp a za deset minut sraz před budovou. Rozchod! " odešli jsme do chatky se převléct.
Naruto jako vidím asi neposlouchal... jako vždy.
" Naruto přece nám řekli ať se porádně oblečeme a ty si vezmeš krátké triko a kraťasy, si fakt nemožný! " řekla Sakura. Ta měla na sobě růžové džíny a růžovou mikinu.
" Hele mě není zima, tak to může být jedno ne v čem půjdu je to moje věc. " řekl naštvaně, asi byl pořád uražený z toho co jsem mu řekl na snídani.
Šel ven, po chvíli za ním Sakura. Já měl na sobě šedé tepláky, vzal si černou mikinu s znakem Uchiha na zádech. Mobil do mobilu jsem si zapnul sluchátka, dal si je do uši.
Ještě na boty si dal volnější boty a mohl jsem vyrazit.
Všichni tam už byly a čekali jsme na učitele.
No konečně už jsou tady.
" Tak určitě tu jsou všichni můžeme vyrazit " řekl Itachi.
Šli jsme asi půl hodiny. Do nějakého kopce, no to je teda výlet.
Dorazili jsme na vrcholek kopce, kde byla malá hospůdka.
Sedli jsme si a pán nás obsloužil.
" Jdu se tu trochu porozhlídnou, takže, jen kdyby mě učitelé scháněli " řekl jsem směrem k Sakuře.
A vyrazil na průzkum okolí, no měl jsem co dělat abych se někde nespadl nebo o něco nezakopl.
Slyšel jsem nějaké praskání větviček a čím blíž to bylo u mě tím víc jsem si uvědomoval, že je někdo za mnou, že mě nejspíš někdo sleduje.
Nechtěl jsem to zjišťovat a tak se dal na útěk ale jako naschval jsem zakopl o nějaký kámen a skutálel se z malého kopečku a zavadil jsem o strom.
No dost to bolelo. Takže mě automaticky bolely záda ale nebylo to tak hrozné, chtěl jsem se postavil ale bolela mě taky nohá.
No neříkejte mi, že mám ještě něco i s nohou. Jo ale mám ješ to ukrutná bolest, musel jsem se dokonce i za ní chytit.
A zase uslyším to praskání větviček. Podívám se směrem odkud jsem spadnul a tam někdo stal.
Pomalu se blížil ke mě. Rozeznával jsem ho, byl to Itachi.
" Sasuke si v pořádku, nestalo se ti nic? " přiběhl ke mě. Chtěl mě postavit ale já nemohl.
" Au... " fakt ta noha ukrutně bolela.
" Z ničeho nic si zmizel a měl jsem o tebe strach tak jsem šel za tebou " řekl.
" Jo tak to si byl ty, ten někdo kdo byl za mnou, mohl ses aspoň ozvat. Jsem si myslel, že mě někdo sleduje.. a takhle jsem dopadl " řekl jsem no ale byl jsem rád, že je tu Itachi.
Tak mě podepřel jako před tím, když mi bylo tehdy špatně. Nějak jsme se doplazili zpátky do hospody. Tam mě posadil na lavičku.
A odešel po chvíli se vrátil s lékarničkou v ruce.
" Která noha to je? " zeptal se.
" Levá " odfrknul jsem.
Klekl si ke mě tepláky mi vyhrnul a kotník mi zavázal, opravdu pečlivě.
No zpátky to bylo horší to jsem už kolikrát nemohl, přece jenom s jednou nohou to jde dost blbě.
Byl jsem rád když jsme dorazili do chatky. Ale pro mě to ještě neskončilo. Itachi za mnou za chvíli přišel, že musíme do nemocnice na rentgen, třeba to můžu mít i zlomené.
No tak se dobelhám k autu. Počkat on má auto? Jak to, že ho má tady?
Nasedl jsem na místo spolujezdce a vyrazili. V nemocnici se ukazálo, že to nemám zlomené jen naražené ale stoupnout na nohu nemůžu, bolí to.
A tak Mám nohu v sádře. Co víc si můžu přát.
Takže asi nic ve tři nebude.
Doskákal jsem do chatky a vylezl si opatrně na patrovku a zalehl... bylo asi jedna hodina odpoledne oběd jsem zmeškal ale neměl jsem hlad... samou únavou a bolest nohy a zad mě těměř okamžitě uspaly...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aburame Aikawa Aburame Aikawa | 22. srpna 2014 v 16:36 | Reagovat

Naprosto super senpai ^^ nemohu se dočkat další kapitoly :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama