Musíš si vybrat! Kdo to bude?! 6

31. října 2014 v 23:01 | Midori-senpai |  Musíš si vybrat! Kdo to bude?!


Probral jsem se až k ránu, rukou jsem chtěl nahmatat Itachiho ale druhá polovina postele byla prázdná. Prutce jsem se zvedl a rozhlížel se po pokoji ale nikde nebyl až po chvíli jsem si všimnul vzkazu kde stálo " Přijdu Itachi "
Honilo se mi hlavou tolik věcí. Proč? Kdy? Jak?
Rozhodl jsem se ho jít hledat tak jsem na nic nečekal a rychle nasebe hodil oblečení.
" No musím uznat, že natož, že jsem svého bratra předtím nenáviděl a co se z toho vyklubalo teď "
" Jo Sasuke povídej si sám se sebou "
Ale kde ho mám hledat. Už vím mám ještě uloženo jeho číslo já věděl, že se jednou bude hodit.
Vytáhnul jsem mobil z kapsy a vytočil jeho číslo. " No tak, zvedni to "
" Crrr... *příjem "
" Ano? Sasuke? "
" No Itachi konečně kde si? "
" Teď jsem z učiteli začínáme pořádat úklid, když se dnes odjíždí, promiň jestli sis to vyložil jinak a nebo ses o mě strachoval "
" N-ne nic se neděje ale měl jsem o tebe trochu strach nic víc, tak dobře nebudu tě rušit. Zatím ahoj " a zavěsil jsem.
To už se dneska odjíždí. Hmm... měl bych se taky pomalu začít balit.
Přímo jsem vyrazil ty dveře a ani jsem se neoptěžoval s vysvětlením.
" Nevšímejte si mě, jdu se zbalit a padám " ti dva na mě hleděli jako na pošuka.
Rychle jsem se zbalil a vypadnul z chatky, vzal do ruky mobil a volal rodičům.
" Ahoj mami dneska už končíme mohli byste pro mě přijet? "
" D-dobře za chvíli jsme tam "
*Píp konec*
Ještě jsem vytočil Itachiho číslo.
" Ano to ti tolik chybím, že mi voláš co pět minut? "
Nebylo to z telefonu ale stál přímo za mnou leknul jsem se natolik, že jsem upustil tašku a taky telefon.
" Co to děláš? Nelekej mě tak! "
" Promiň ale nemohl jsem tomu odolat" a usmál se.
" Chtěl jsem ti jen říct, že jedu domů rodiče přijedou za chvíli, tak jsem se chtěl s tebou rozloučit "
" Aha "
" Jen aha to je všechno co mi k tomu řekneš? "
" P-promiň ale já s rodiči nevycházím a nevím teda jestli by bylo tak možné se někdy vidět "
" Jak nevycházíte? A proč by to nebylo možné? " podivil jsem se.
" Víš tehdy jsem jim řekl o své orientaci, mamka ta byla v šoku a otec ten mě okamžitě vykopnul, ať jim nedělám zbytečnou ostudu, tehdy jsem se chtěl s tebou i rozloučit ale otec mi to nedovolil jen bych tě zbytečně stresoval a teď nevím jak by to brali nejspíš by nás zase rozdělili "
" A-aha to jsem nevěděl, promiň " pohled jsem zklopil k zemi.
" Neomlouvej se ty za to přece nemůžeš, na" dal mi papírek a tam je jeho adresa.
" Kdyby se něco stalo a chtěl sis o tom promluvit "
" Dobře děkuji "
Už jsem se chtěl otočit a jít k bráně čekat na rodiče ale Itachi mě stihnul ještě chytil za ruku a otočit si mě k sobě.
Takže jsme se dívali z očí do očí. A věnoval mi ještě jeden polibek, docela dost dlouhý a plný vášně. Vím ale, že to byl polibek na rozloučenou pak už jsem se musel od něho bohužel odtrhnout.
" Už budu muset jít, tak zatím ahoj " a usmál jsem se na něj.
" Dobře tak zatím ahoj, budeš mi chybět "
" Nevidíme se přeci na posledy "
Už jsem se opravdu otočil a utíkal u brány jsem mu ještě stihl zamávat a pak hned na to přijeli rodiče. Tak Itachi se hned vypařil.
Kufr jsem hodil do kufru a sedl si na zadní sedadlo.
" Ahoj "
" Ahoj Sasuke tak jak ses tam měl " zeptala se maminka.
" Jo dobře " samozřejmě, že jsem nemohl říct mamce co se stalo.
" Tak to jsem ráda "
A vyrazili jsme já si pustil do uší hudbu a nechal se unášet myšlenkami až jsem i v autě usnul...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama